ŠOK! 
Učitelka musela pod hrozbou vyhazovu mlčet! 
Jaké tajemství nám je zatajováno?



I takto by mohl vypadat některý z titulků bulvárních plátků,  které informovaly o kauze učitelky v mateřské školce, veganky, aktivistky a v neposlední řadě mé dobré kamarádky Michaely Vincourové. 

Ta se v minulém týdnu dostala do hledáčku českých a slovenských médií po tom, co se na svém instagramu rozepsala o situaci 

v jejím zaměstnání. O co ve zkratce šlo? Míša jakožto dlouholetá veganka ve školce neobědvala 

stejná jídla jako ostatní. 

Děti bývají velice zvědavé a tak se vyptávaly, proč paní učitelka nejí to samé co ony. Odpovědí jim pak bylo, že nechce jíst zvířata. Když se děti vyptávaly proč, Míša jim to vysvětlila větou, že má zvířata moc ráda. 

Sama se ale do žádných diskuzí 
o veganství nepouštěla. Minulý týden však měla vážný pohovor 
s ředitelem školky, kde jí bylo oznámeno, že některé děti nechtejí jíst doma maso, proto se odpovědím na otázky ohledně jídla musí vyhýbat, nebo nebude možné, aby nadále ve školce pracovala, protože by rodiče mohly děti  odhlásit, a tak by tato soukromá školka přicházela o finance. Míša se následně rozhodla ze školky odejít.


Nechce se mi tu příliš rozebírat můj názor na situaci 
ve školce. Ráda bych ale napsala co si myslím o humbuku, 
který tato kauza vyvolala na internetu. Ve článcích i diskuzích se totiž často objevovaly názory, se kterými nemohu souhlasit 
a tak bych je tu ráda postupně okomentovala. 

První názor, který se často opakoval byl, že paní učitelka měla dětem lhát a říkat například to, že maso nejí, protože jí nechutná. Pokud vím, tak jedna ze základních věcí, které se snažíme vštípit malým dětem je to, aby nelhaly. Opravdu je tedy správné jim jít hned ve školce špatným příkladem? Někdy se tedy lhát smí a někdy zase ne, podle situace a podle toho, čeho chceme dosáhnout? Nehledě na to, že pokud paní učitelka 
ve školce říká, že něco nejí, protože jí to nechutná, dává dětem příklad k tomu, aby byly vybíravé a aby si nevážily jídla. Předpokládám, že takové hodnoty bychom dětem také předávat nechtěli.

Další častá kritika se týkala toho, že paní učitelka děti týrala, protože věta nejím zvířata, protože je mám ráda, vlastně znamená kdo jí zvířata, rád je nemá. A to prý mohlo děti traumatizovat.  Z mého pohledu je tento přístup neskutečně pokrytecký. Na jednu stranu jednáme s dětmi v rukavičkách 
a bojíme se, aby jim dobře míněná věta nezpůsobila újmu, 
na druhou stranu držíme v zajetí a denně zabíjíme miliony zvířat, která jsou stejně inteligentní jako tříleté děti. Nemyslíme na jejich prožitky, traumata a utrpení,
 protože jsou pro nás jen čísly a cestou k výdělku či uspokojení. Je mi jasné, že děti 
za to, že jí maso nemohou, protože jednají dle přání svých rodičů. Pokud ale někdo tvrdí, že má rád zvířata a zároveň je jí, protiřečí si. Pravdivá by v těchto případech byla věta mám rád některá zvířata. Ta ostatní však nechávám za své peníze žít v otřesných podmínkách 
a následně krutě zabít na jatkách. 
Pokud rodiče dětí mají pocit, že je možné mít někoho rád a zároveň ho týrat a zabít, je poté jen na nich, aby to svým potomkům vysvětlili. 

Je na každém rodiči, aby zvolil jakou stravu bude dítěti dávat. A chápu, že může být nepříjemné, když malé dítě doma ze dne 
na den přestane jíst maso. Články však často uváděly milnou informaci, že děti ke svému vývoji maso a další živočišné produkty potřebují. I od některých českých odborníků a odbornic na výživu ještě stále uslyšíte dávno vyvrácenou informaci 
o neplnohodnotné rostlinné bílkovině. V zahraničí je naopak veganská strava braná jako prospěšná a vhodná v jakémkoliv období života. Například kanadští dietologové - Dietitians 
of Canada uvádí: "Každý se může stravovat vegansky - děti, dospívající i dospělí. Veganství je zdravé dokonce 
i pro těhotné a kojící matky. Správně sestavená veganská strava je bohatá na vlákninu, vitaminy a antioxidanty. Také je chudá 
na saturované tuky a cholesterol. Tato zdravá kombinace pomáhá chránit před chronickými nemocemi. Vegani mají oproti neveganům menší pravděpodobnost výskytu srdečních onemocnení, cukrovky a některých druhů rakoviny. Vegani také mívají nižší krevní tlak a mají menší pravděpodobnost než vegetariáni a konzumenti masa, že budou mít nadváhu."  Další vyjádření významných světových odborných institucí k veganské stravě naleznete zde.

Jak veganská tak konvenční strava však může být nezdravá, 
pokud je špatně sestavena. Ze své vlastní osobní zkušenosti však mohu říct, že neznám veganské rodiče, kteří by podceňovali výživu svého dítěte. Naopak tyto děti bývají zdravé a mají dobré výsledky lékařských vyšetření. Bohužel však kolem sebe vidím mnoho případů, kdy rodiče děti nechají pít slazené kofeinové nápoje či je běžně berou do fast foodových řetězců. Zaráží mě paradox, jakou nevoli může ve společnosti vyvolat představa, že je dítě krmeno mrkví, jablkem a tofu,
 avšak malé dítě s energetickým nápojem v jedné ruce 
a s chipsy v té druhé nikoho už snad ani nepřekvapí.


Pokud dáte dítěti maso a řeknete mu, že je ze zabitého zvířátka, pravděpodobně ho nebude chtít jíst. A to je dobře. Děti jsou ještě citlivé bytosti, které se nedívají na svět skrz škatulky, které jsme si jako společnost vytvořili a bez kterých si už často ani nedokážeme představit život. Zkusme se na svět podívat očima dětí, které ještě dokáží cítit čistou lásku 
k roztomilým zvířátkům, ne jen k uříznuté opečené části jejich těla. Obhájili byste před malým dítětem, proč mu dáváte pít mléko určené pro malé roztomilé telátko, které bylo hned 
po narození odtrženo od své matky? Obhájili byste, že mu dáváte jíst vejce, kvůli kterým jsou za živa rozdrcena malá čerstvě vylíhnutá žlutá kuřátka? Obhájili byste, že mu dáváte maso 
z prasátka, které je chytřejší než pes a dokonce než šimpanz? Neobhájili? Tak jakto, že to obhájíte sami sobě? Tak, že to umožňuje zákon? Ano, držet zvířata v hrozných podmínkách 
a zabíjet je otřesným způsobem je legální. Legální je také třeba pracovat jako exekutor a vydělávat stovky tisíc měsíčně na úkor zadlužených nešťastných rodin. Vše co je legální, nemusí být správné. Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Dříve bylo nemyslitelné, že by ženy mohly studovat vysokou školu, nebo mohly mít volební právo. Přišla ale generace, která tento pohled změnila. Já doufám, že přijde generace, která změní náš pohled na práva zvířat. Třeba to bude už právě generace současných dětí!

Na závěr bych ještě chtěla dodat, že sama začínám pracovat
ve školství. Pravděpodobně se také dostanu do situace, kdy se mě děti budou ptát na mou stravu. Již dříve jsem přemýšlela,
jakou formou bych odpovídala. A samozřejmě by také záleželo
na věku konkrétního žáka či žákyně. Věty nejím maso,
protože nechci jíst zvířata, případně protože jim nechci ubližovat, či je mám ráda, mi však přijdou jako nejpravdivější a zároveň nejjednodušší vysvětlení.

- DISKUZE - 


CONVERSATION